Projekt Mezi vrcholy vyrůstal z mé vlastní cesty. Z let práce s lidmi, kteří přicházeli s únavou, zahlcením, bolestí i otázkami, na které nebylo možné odpovědět rychle. A zároveň z mé osobní zkušenosti, že některé věci se v klidu místnosti otevírají jen částečně, zatímco v pohybu, v krajině a v tichu dostávají prostor se nadechnout .

Hory pro mě byly dlouhodobě místem návratu k sobě. Místem, kde se přirozeně zpomaluje, kde tělo udává tempo a mysl postupně ztrácí potřebu všechno řídit. V pohybu se začalo jasně ukazovat to, co jsem znala i z terapeutické práce – že život není rovná cesta, ale sled vzestupů a poklesů, období námahy i uvolnění, přiblížení a návratů.

Právě při společných výstupech a sestupech s lidmi, se kterými mě spojovala práce i přátelství  se tyto zkušenosti začaly propojovat. Každý z nás přinášel jiný pohled: cit pro krajinu a bezpečí, porozumění tělu a jeho limitům, zkušenost s péčí a každodenností, i hlubokou práci s lidskou psychikou. V rozhovorech, které přicházely samy, se stále znovu vracelo téma rytmu.

,,Vzestup a pokles. Dech. Srdeční tep.''

Postupně ve mně dozrávala potřeba vytvořit prostor, kde by se tyto roviny mohly setkat. Kde by terapeutická práce nebyla oddělená od těla a kde by krajina nebyla jen kulisou, ale aktivní součástí procesu. Prostor, který by respektoval lidské tempo, hranice i ticho. Prostor, kde není třeba směřovat k výkonu, ale kde se dá být na cestě.

Tak vznikl prostor Mezi vrcholy. Jako přirozené pokračování mé terapeutické práce i mé osobní zkušenosti. Jako nabídka pro ty, kteří cítí, že potřebují změnu rytmu, ne další tlak. Logo projektu tuto cestu pouze tiše zrcadlí – hory jako obraz životních období, jemná křivka připomínající srdeční rytmus a cesta, která se vine krajinou bez spěchu.

EKG křivka jako obraz života, který je zdravý právě tehdy, když se hýbe.