Tiché nebezpečí u moci: proč chladní lídři mohou ohrozit společnost
"Emoce nejsou slabost. Nepřítomnost emocí může být katastrofa. Klidní lídři s odpojenou empatií jsou nejtišší hrozbou demokracie."
Často se ve veřejném prostoru bavíme o tom, zda politici ve svých projevech nejsou příliš emotivní. Jejich emocionální výbuchy bývají někdy mylně interpretovány jako populismus – cílené manipulování pocity lidí pro politický zisk. Ve skutečnosti emotivní projev nemusí být vždy populistický, může jít o autentickou reakci, empatii nebo naléhavost situace. Méně si ale všímáme opačného extrému, a tím je emoční plochost. Nejde o diagnózu ani urážku, ale o rys, který v kombinaci s mocí a slabými institucemi může představovat vážné společenské riziko.
Emoční plochost znamená oslabené prožívání a vyjadřování emocí. Člověk může působit klidně, racionálně, "nad věcí". Právě proto bývá tento rys ve veřejném prostoru často zaměňován za kompetenci.
Celý článek v odkazu níže: