Muž, který se bál budoucnosti, ale ve skutečnosti utíkal před minulostí
Úspěšní navenek, ale uvnitř v napětí. Co když úzkost z budoucnosti ve skutečnosti patří minulosti, která se nikdy nezahojila?
Článek
Když ke mně přišel poprvé, omluvil se hned ve dveřích.
"Možná budu muset během sezení vzít telefon. Ve firmě se teď řeší pár důležitých věcí."
Usmála jsem se a kývla. Nebyl první ani poslední.
Muži, kteří přicházejí do mé terapeutické praxe, často nepůsobí jako lidé na pokraji sil. Naopak. Jsou to ti, které okolí obvykle označuje za úspěšné. Vedou firmy, nesou odpovědnost za týmy lidí, starají se o rodiny, plánují investice, budují kariéry a navenek působí jako lidé, kteří mají život pevně pod kontrolou.
Jenže právě tito muži často usedají do křesla naproti mně a po několika minutách řeknou větu, která se v různých obměnách opakuje překvapivě často:
"Nevím, co se děje. Mám vlastně všechno, co jsem chtěl, ale stejně mám pocit, že se každou chvíli něco pokazí."
Tento muž nebyl výjimkou. Měl stabilní firmu, rodinu, zdravé děti, finanční jistotu i respekt okolí. Přesto žil v permanentním napětí. Když bylo několik dní klid, začal být neklidný. Když telefon chvíli nezvonil, očekával problém. Když přišla zpětná vazba od klienta nebo kolegy, jeho tělo okamžitě reagovalo, jako by šlo o existenční ohrožení.
Navenek působil jako člověk, který zvládá tlak. Ve skutečnosti byl jeho nervový systém neustále připravený na katastrofu.
V terapii se často ukáže, že problém neleží v přítomnosti tak, jak si lidé myslí. Přítomnost bývá pouze spouštěčem. Skutečný příběh začíná mnohem dříve.
Když jsem se ho během jednoho sezení zeptala, kdy ten pocit ohrožení zažívá nejsilněji, odpověděl téměř okamžitě.
"Když udělám chybu."
Celý článek v odkazu níže: